English versionDeutsch version
Polska 	zwolnienieMagyar változat
??????? ??????Versión en espa?ol
Rally-Mania.cz

/ Zpět na přehled článků

World Rally Car - díl čtvrtý: Loebova éra začíná 2004 - 2007 [+FOTO]

Zařazeno : WRC seriál

Radek Vojtěchovský, 17.12.2010 15:28
Tisknout článek
Kategorie : WRC; zobrazeno : 6611x


V dnešním díle seriálu o dvoulitrových WRC pomalu, ale jistě opouštíme historii a blížíme se do současnosti. Rokem 2004 totiž začalo dodnes nepřerušené kralování Sebastiena Loeba a Citroenu. Soupeřů se mu vystřídala celá řádka, on však neochvějně vládne dál.
Ilustrační foto
Ilustrační foto
Předchozí díly seriálu naleznete ZDE, ZDE a ZDE .

2004: Seb Loeb poprvé

Sezóna 2004 zaznamenla první mírný ústup slávy WRC. Prakticky ve všech týmech došlo k nějakým změnám, upuštěno bylo od praxe tří továrních vozů. Jedničku vezl na svém voze Petter Solberg, kterého u Subaru doplnil mladý Mikko Hirvonen, který byl narychlo angažován místo Burnse, jehož zákeřná nemoc nepustila do kokpitu. U Citroenu vybrali ze tří pilotů dvojici Loeb - Sainz, odejit byl McRae. Peugoet z marketingových důvodů opustil model 206 WRC - novinkou byla "velryba" 307 WRC, která ale nikdy úspěchů svého předchůdce nedosáhla. Jezdeckou sestavu tvořil Marcus Gronholm a rotující dvojice Loix - Rovanpera. U Fordu nadále spoléhali na mladé talenty Martina a Duvala (na vybraných podnicích ho střídal Tuohino), vůz zůstal bez větších viditelných změn.
Ilustrační foto
Ilustrační foto

Posledním továrním týmem bylo navrátivší se Mitsubishi se svým radikálně přepracovaným Lancerem, který již nevycházel tvarově ze sériového Lanceru Evolution a nápadné na něm bylo především mohutné zadní křídlo, umístěné na sedan netypicky hned za zadní okno, místo na konci kufru. Jedničkou týmu byl Gilles Panizzi, o druhý vůz se střídali Galli, Solá a Sohlberg, tým ale po nevýrazných výkonech sezónu nedokončil. Naopak během sezóny se vrátila Škoda, která po neúspěšném nasazením Fabie v minulém roce vynechala začátek roku. Tovární tým Hyundai scénu opustil definitivně, mnoho jeho vozů ale během roku startovalo v soukromých rukou, avšak bez úspěchu. Dle slov Jožo Béreše, který s Accentem WRC absolvoval několik soutěží MS, dokázal tento vůz neustále překvapovat dalšími a dalšími hloupými závadami. Rok 2004 tak nenabídl rekordní počty vozů a týmu, ale maximálních 16 soutěží.
Ilustrační foto
Ilustrační foto

První čtvrtina sezóny přinesla velkou vyrovnanost čtveřice pilotů se čtyřmi různými vozy. O vítězství se podělili Loeb (Monte a Švédsko), Martin (Mexiko) a Solberg (Nový Zéland). Čtvrtým do party, ale bez vítězství byl Marcus Gronholm. Tato čtveřice bylo po čtyřech soutěžích srovnána ve třech bodech a zatím nic nenasvědčovalo tomu, že sezóna skončí velkým bodovým rozdílem. Dva tovární týmy během první čtvrtiny roku nasadily nové evoluce svých vozů, zatímco Subaru uvedlo nový model v Mexiku, Ford počkal o jednu soutěž déle - na Nový Zéland, ale ani v jednom případě se vozy od svých předchůdců opticky příliš nelišily.
Ilustrační foto
Ilustrační foto

I další čtyři soutěže poznaly tři vítěze. Opět se dvakrát radoval Sebastien Loeb (Kypr a Turecko), na Akropolis mezi tím pokřtil Imprezu 04 vítězným šampaňským Petter Solberg a poločas sezóny zakončil vítězně v Argentině Carlos Sainz - jeho poslední vítězství ve WRC. V Řecku se poprvé v sezóně po měsících testování představila česká Škoda, ale jediným, čím na sebe Schwarz a Gardemeister upozornili, bylo využití nově testovaného systému SuperRally, kdy odstoupivší posádka může odstartovat do dalších etap. Podruhé v sezóně se v MS představil Roman Kresta, ale odstoupil na RZ3 poté, co se na RZ srazil s poškozeným Lancerem Daniho Solá, což není v rally, natož v MS příliš obvyklá situace.
Ilustrační foto
Ilustrační foto

Druhou polovinu roku načalo Finsko, kde jedno z mála vítězství Peugeotu 307 WRC zaznamenal Marcus Gronhol, ale Finsko bylo památné především pro české fanoušky šestým místem Janiho Paasonena, který se tak rázem stal oblíbencem českého rallyového národa. Jeho kvalitní výkon podtrhl osmým místem Toni Gardemeister a zdálo se, že se Škoda Motorsportu blýská na lepší časy. V Německu tradičně zvítezil Sebastien Loeb, asfaltové kvality prokázal druhým místem Duval a sedmé místo si připsal Toni Gardemeister. Pro Německo angažovaný Roman Kresta s další Fabií zakončil první etapu na bodech, ale v úvodu soboty havaroval. Japonsko a Wales, který zakončil třetí čtvrtinu roku, se staly kořistí Pettera Solberga, bohužel po nepodařené sérii tří odstoupení v předchozích soutěžích ale neměl již moc šancí na titul. V obou případech ho na pódiu doplnili Loeb a Martin.
Ilustrační foto
Ilustrační foto

Také poslední čtvrtinu načal na Sardínii vítězně Petter Solberg, Sebastien Loeb dalším druhým místem směřoval za svým prvním titulem. Ani ve Walesu ani na Sardínii se nedařilo Škodě, zůstala v obou případech bez bodu. Následovala dvojice asfaltů na Korzice a v Katalánsku, které se staly kořistí Markko Martina, druhé místo na Korzice bral Loeb a o titulu bylo rozhodnuto, Petter Solberg ani nikdo další ho již přestihnout nemohli. Mohl si tak dovolit zaváhání ve Španělsku, kde prorazil olejovou vanu. Škoda z asfaltů vytěžila jedno osmé místo Schwarze a dvě devátá Gardemeistera. Ve Španělsku se v barvách továrního týmu také poprvé objevil Jan Kopecký. Rally Catalunya se pak stala milníkem v jeho kariéře ještě dvakrát. V Austálii přidal třešničku na dortu mistrovské sezóny v podobě vítězství Seb Loeb.

Rekordních šestnáct vítězství si rozdělilo pět pilotů - 6x Loeb, 5x Solberg, 3x Martin a 1x Gronholm a Sainz. Titul získal s náskokem třicetišesti bodů na Solberga Loeb. Proti Solbergovi stála především nepodařená série v polovině roku, kdy třikrát nebodoval a slabší výkony na asfaltu, kde Impreza Xsaře nestačila. Mezi značkami měl Citroen náskok 51 bodů před Fordem.

2005: České emoce a loučení továrních týmů

Rok 2005 byl z českého pohledu jeden z nejzajímavějších. Po velkých přetupech, kdy od Fordu odešli oba jezdci, nastoupil k modrému oválu Roman Kresta. Zpět byla na plný úvazek také Škoda. U Citroenu nahradil odcházející legendu Sainze Duval, Loeb zůstal. Peugeot doplnil k Marcusi Gronholmovi Markko Martina. Subaru opustil nevýrazný Mikko Hirvonen a japonská značka angažovala na šotolinové soutěže Chrise Atkinsona z Austrálie a pro asfalty Stéphane Sarrazina z Francie. Ford sázel na dvojici Gardemeister a Kresta (na některých soutěžích Henning Solberg a jednou Dani Sola). Mitsubishi nasadilo Rovanperu jako jedničku a Galliho s Panizzim. Nejkomplikovanější sestavu měla Škoda - jedničkou byl stárnoucí Armin Schwarz, na šotoliny byla k dispozici dvojice Finů Tuohino Paasonen, na asfalty Francouz Bengue, ve Švédsku odstartoval domácí Ekstrom, na asfaltových soutěžích sbíral zkušenosti Jan Kopecký, v Japonsku dostal příležitost Hirvonen a dvě soutěže odjel Colin McRae.
Ilustrační foto
Ilustrační foto

Sezóna to byla nejen pro české fanoušky plná emocí a bohužel spíše negativních. Roman Kresta měl poněkud problematickou první polovinu roku, kdy dokonce na Novém Zélandu zničil Focus na shakedownu, v závěru roku se ale polepšil, na pódium však nedosáhl. Celkově pro Ford to byla hubená sezóna - jedinkrát ve WRC nedosáhl na žádné vítězství. Slavněji se nevedlo ani Škoda Motorsportu. Armin Schwarz vždy závodil jen na shakedownu a v ostré soutěži mladším soupeřům nestačil. Nekoncepčně postavený zbytek sestavy se během roku nedostal do tempa, takže na konec sezóny se snažil tým angažovat jezdce slavných jmen. McRae v Británii vyjel jeden bod, Hirvonen v Japonsku po pár dobrých časech havaroval a vše vygradovalo v Austrálii, kde jel Colin pro pódium, ale zpackaná preventivní výměna spojky jeho snažení zazdila. Tým se navíc také proslavil tiskovými zprávami, kde se stále skloňovalo slovo potenciál, ale výsledky se stále nedostavovaly. Armin Schwarz tak dostal přezdívku "hledač bájného potenciálu".
Ilustrační foto
Ilustrační foto

V roce 2005 se jelo opět šestnáct soutěží a vítězství v první čtveřici si rozdělili pouze Loeb (Monte, Zéland) a Solberg (Švédsko, Mexiko). Toni Gardemeister se v týmu Ford uvedl druhým místem na Monte a třetím ve Švédsku, kde premiérové pódium v barvách Peugeotu získal Markko Martin. Solbergovo vítězství v Mexiku pokřtilo nový model Imprezy 05 s rozšířeným rozchodem kol. Po čtvrtině roku tak byl ve vedení Solberg a za ním byli v šesti bodech srovnání Loeb, Gronholm Gardemeister a Martin. Naopak nedařilo se Duvalovi a mělo být hůř.
Ilustrační foto
Ilustrační foto

Druhou kompletně šotolinovou čtvrtinu sezóny ovládl Sebastien Loeb, který vyhrál postupně na Sardínii, Kypru, v Turecku a Řecku a svým pronásledovatelům výrazně odskočil. To Francois Duval měl po šesti soutěžích na kontě pouhých pět bodů a dvě zničené Xsary WRC. Po Kyperské Rally, kde jeho vůz lehl popelem, ho nejen opustil spolujezdec Stephane Prévot, ale tým ho dokonce na dvě soutěže vyřadil ze sestavy. Z důchodu povolaný El-Matadore Sainz zajel jedno čtvrté a jedno třetí místo. Po této odstávce k Duvalovi nastoupil Sven Smets a napravený hříšník byl ve druhé polovině roku druhým nejúspěšnějším sběratelem bodů, jeho kariéru to však již nezachránilo.
Ilustrační foto
Ilustrační foto

Také v Argentině zvítězil Sebastien Loeb, Finsko pak jeho nadvládu nad tímto rokem na chvíli přerušilo, když se radoval Marcus Gronholm. Německo pak znovu patřilo Citroenům, za nedostižným Loebem získal své první pódium roku Duval. Wales Rally GB jedoucí se podruhé za sebou v poměrně časném termínu bohužel skončila tragédií. Nejspolehlivější jezdec roku Markko Martin, který ani jednou nehavaroval, nezvládl svůj Peugeot a po nárazu bokem do stromu zahynul jeho spolujezdec Michael "Beef" Park. Soutěž byla ukončena, Gronholm odstoupil a v té době vedoucí Loeb by měl jistý titul. To ale za daných podmínek nechtěl a tak do časové kontroly spěchal více než při ostré jízdě na RZ. Dostal penalizaci tak, aby klesl pořadím a titul nezískal a z nechtěného a neveselého vítězství se "radoval" Solberg.
Ilustrační foto
Ilustrační foto

Třináctým podnikem kalendáře bylo Japonsko, kde místo Martina nastoupil za Peugeot Carlsson a všechny zúčastněné týmy památku oblíbeného navigátora nějak uctily. Pro vítězství si v zemi vycházejícího slunce jel Petter Solberg. Jeho snažení ukončil velký kámen přímo v ideální stopě, který zničil řízení a neovladatelná Impreza skončila mezi stromy. Nezlomný bojovník Mr. Hollywood si tenkrát sedl na mez a plakal a to ještě nevěděl, že ani on, ani značka Subaru se už nikdy z žádného vítězství radovat nebudou. Zvítězil Gronholm, druhý Loeb získal jistotu titulu.
Ilustrační foto
Ilustrační foto

Čerstvý dvojnásobný mistr světa pak jako zákusek zvládl vítězství na Korsice a ve Španělsku a na finále se opět světový kolotoč přesunul do Austrálie. Ještě před tím ale ve Španělsku za Škodu poprvé do MS bodoval Jan Kopecký. Ford nasadil u protinožců vůz specifikace 2006, vycházející ze druhé generace Focusu osazený pasivními diferenciály podle nových pravidel pro následující rok. Za Škodu podruhé nastoupil Colin McRae a nedobrovolně se stal hlavním protagonistou dalšího emotivního příběhu. Díky startovní pozici v první etapě se s podceňovanoou Fabií držel ve výsledcích vysoko. Když pak Loeb havaroval a Solberga vyřadil klokan, byl McRae druhý. Na vedoucího Duvala již nestačil, ale bojoval s Rovanperou o druhé místo. Před poslední sekcí RZ byl třetí a nechtěl se vzdát. V posledním servisu chtěl tým preventivně vyměnit spojku, výměna se ale mechanikům nepodařila a Colin byl po překročení časového limitu vyloučen.
Ilustrační foto
Ilustrační foto

Sezónu 2005 naprosto ovládl Sebastien Loeb, který vyhrál deset soutěží. Ostatní si rozdělili Solberg (3x), Gronholm (2x) a Duval. Suma sumárum náskok 56 bodů pro Loeba před Solbergem. Roman Kresta zakončil sezónu na osmém místě a i přes to, že vyhrál závěrečný test celého roku, bylo jasné, že se s tovární sedačkou loučí. Pohár konstuktérů ovládl Citroen, Škoda skončila s propastným odstupem poslední.

2006: Rok továrního výprodeje

Na přelomu roků 2005 a 2006 nezůstal ve WRC kámen na kameni. Již během roku 2005 Peugeot a Citroen oznámili úmysl opustit světový šampionát, Citroen pak během roku své rozhodnutí upravil na roční pauzu, ve které bude vyvíjet nový speciál C4 WRC a stávající Xsary bude nasazovat poloprivátní tým Kronos, který v minulých sezónách nasazoval Xsary pro Stohla a Ponse. Pro mizerné výsledky, ale i celkově mizerný stav týmu opustila světový šampionát Škoda a Mitsubishi, jehož mateřská automobilka se dostávala do globálních problémů. Změnila se ale pravidla, která umožňovala nasazování vozů WRC i týmům bez podpory automobilky, tzv. M2 týmy. Jinak byla nastavena i technická pravidla, zakázány byly aktivní diferenciály a vstřikování vody do motoru.
Ilustrační foto
Ilustrační foto

Na startu Monte Carla tak stály místo továrního Citroenu Kronos s dvojicí Loeb a Pons. Tovární tým Fordu, který kompletně změnil jezdeckou sestavu - od Peugeotu přišel hvězdný Gronholm a doplnil ho mladý Hirvonen, který se během minulého roku s privátním vozem dokonce podíval na pódium. Vozem byl Ford Focus RS WRC 06 odvozený z duhé generace civilního Focusu. U Subaru zůstala zachována jezdecká dvojice Solberg - Atkinson (respektive Sarrazin na asfaltech), modernizována byla Impreza, která opět změnila design dle sériového vozu. M2 týmy pak byly OMV Peugeot Norway, který podědil velryby 307 WRC po továrně a reprezentovali ho Manfred Stohl a Henning Solberg. Druhý tým postavil Ford, který s modelem 05 představil tým Stobart VK Ford Rally Team, jehož jedničkou byl Matthew Wilson a na pozici dvojky se vystřídalo během roku několik jezdců. Posledním týmem byl Red Bull Škoda, který podědil techniku Škoda Motorsportu. Armin Schwarz metamorfoval z jezdce do šéfa týmu, o provoz vozů se staral tým Raimunda Baumschlagera. Jedničkou byl Andreas Aigner, na pozici dvojky začal sezónu Gilles Panizzi, šotoliny jezdil Harri Rovanpera a dvakrát se svezl i Mattias Ekstrom. Několikrát během sezóny odstartovaly Lancery WRC 05, které nasazoval britský tým MML. S privátní Fabií se během roku prezentoval Francois Duval, taktéž Jan Kopecký. S velrybami si několik startů připsal Gigi Galli a Toni Gardemeister. Jezdců s extovárním nářadím tak bylo na scéně dost.
Ilustrační foto
Ilustrační foto

Hned Monte se postaralo o překvapení, Sebastien Loeb se nechal nachytat plotnou černého ledu a havaroval. Z vítězství se při prvním startu s Fordem radoval Marcus Gronholm, Loeb nakonec dojel druhý. Stejné pořadí se opakovalo ve Švédsku, třetí místo vybojoval Daniel Carlsson s privátním Lancerem, což se továrním pilotům v minulých letech povedlo jen dvakrát. V Mexiku se poprvé v sezóně radoval Seb Loeb a načal tak sérii, která trvala celkem pět soutěží (Španělsko, Korsika, Argentina, Sardínie). Na asfaltech se začal prosazovat juniorský mistr světa Dani Sordo, který s privátní Xsarou získal jedno druhé a jedno třetí místo. Třetí místo pak přidal i na Sardínii. V Katalánsku zajel nejlepší výsledek Fabie WRC Jan Kopecký, který pátým místem získal i své osobní maximum. Na vítěznou vlnu se Magic Marcus a Ford vrátili až v Řecku, které uzavíralo první polovinu roku. Bodová ztráta na vedoucího Loeba se již ale zdála nedostižná.
Ilustrační foto
Ilustrační foto

Devátou ze šestnácti soutěží byla Rallye Deutrschland, kde braly opět double Citroeny v pořadí Loeb a Sordo. Ve Finsku Marcus Gronholm nepřipustil diskuse, kdo vládne nad horizonty, Loeb ale bral druhé místo. Další dvě soutěže v Japonsku a na Kypru opět zvládl nejlépe dvojnásobný mistr světa z minulých let Loeb, pokaždé měl ale za zády dvojici Fordů v pořadí Gronholm - Hirvonen. Před Tureckou Rally, která byla dalším zastavením kolotoče WRC se ale suverén sezóny Loeb zranil při jízdě na horském kole a minimálně pro několik soutěží byl mimo hru. Kronos místo něj povolal naposledy do WRC Colina McRae, cíl ale skotský pilot po technických problémech neviděl.
Ilustrační foto
Ilustrační foto

Bodová matematika v daném okamžiku hovořila jasně - Gronholm musel získat 36 bodů, tedy třiktát vyhrát a jednou být alespoň třetí a předpokládat, že Loeb se do kokpitu již nevrátí. Zatímco v Turecku šlo vše podle plánu a Gronholm zvítězil, v Austrálii přišla chyba, po které poškozený Focus dlouhé minuty doloval zpět na trať a čtvrté místo v cíli znamenalo, že Loeb oslavil titul doma v obýváku u televize. Fenomenální Alsasan tak nemusel s návratem nijak spěchat a do konce roku se již za volantem neobjevil. V Austrálii si první vítězství v kariéře připsal Mikko Hirvonen. Šampionát pak pokračoval na Novém Zélandu, kde Ford díky double Gronholma a Hirvonena získal titul mezi týmy. Na závěrečné Wales Rally GB zvítězil opět Gronholm a v konečném účtování mu na Loeba chyběl jeden bod, na titul dva.
Ilustrační foto
Ilustrační foto

O šestnáct vítězství se podělily v rovném poměru značky Citroen a Ford - 8x Loeb, 7x Gronholm, 1x Hirvonen. Za mistrem Loebem a vicemistrem Gronhomem si výbornou druhou polovinou roku zajistil třetí místo Hirvonen, čtvrtý dojel Stohl s poloprivátním Peugeotem, kterého zdobila především velká spolehlivost. Naopak zklamáním bylo šesté a desáté místo továrních posádek Subaru. Patnácté místo za sedm bodů získal Jan Kopecký. Mezi týmy Subaru uhájilo třetí pozici před všemi netovárními týmy, ze kterých s velkým odstupem poslední byl Red Bull Škoda.
Ilustrační foto
Ilustrační foto

2007: Poločas kralování Loeba
V roce 2007 se naposledy odjelo šestnáct soutěží. Zpět na scéně byl tovární Citroen s novou C4 WRC a sestavou Loeb - Sordo. První tým Fordu neměl důvod nic měnit na sestavě Gronholm - Hirvonen ani Focusu. U Subaru upustili od nasazování asfaltového specialisty a tak sestavu tvořili jen Petter Solberg a Chris Atkinson, během roku ale do třetího vozu mimo značkové body usedl Xevi Pons. Béčko Fordu Stobart přezbrojil definitivně na Focusy druhé generace a posílil o Henninga Solberga. Celou sezónu odjeli i Jari-Matti Latvala a Matthew Wilson. Pátým týmem byl OMV Kronos Citroen s Manfredem Stohlem, kterého na začátku roku doplňoval Daniel Carlsson, ale brzy mu došly peníze a tak situaci zachraňovaly asfaltové starty Francoise Duvala, aby byla dodržena pravidla pro týmy. Jako poslední tým se představil Argentinský Munchis Ford s jezdci Luisem Perezem Compancem a Federico Villagrou. S Lancerem několikrát odstartoval Toni Gardemeister, tři starty s Xsarou si připsal Gigi Galli a většinu sezóny se stárnoucí Fabií WRC absolvoval Jan Kopecký. Sedm starů s Imprezou si připsal i Mads Ostberg a to bylo s častěji startujících pilotů vše.
Ilustrační foto
Ilustrační foto

Premiéra C4 WRC na Monte skončila hned dvojitým vítězstvím Loeba a Sorda, čistě sněhové soutěže ve Švédsku a Norsku, které následovaly již Citroenu tolik nepřály. Ve Švédsku zvítězil Gronholm, Loeb byl druhý. V Norsku pak jednička Citroenu havarovala a Ford obsadil s Hirvonenem, Gronholmem a Henningem Solbergem kompletní pódium. Vyšší nadmořská výška v Mexiku tradičně více svědčí Citroenům, Loeb zvítězil a Fordy braly alespoň druhé a třetí místo.
Ilustrační foto
Ilustrační foto

Druhou čtvrtinu roku začalo Portugalsko, kde vyhrál Loeb a Fordy byly ze druhého a třetího místa penalizovány za tenčí zadní okna a na pódium se poprvé v roce posunulo Subaru Pettera Solberga. V Argentině se opět radoval Loeb před oběma Fordy, na Sardínii však urazil kolo a z vítězství se radoval Gronholm. Stejně tak Magic Marcus zvítězil v Řecku, druhý byl Loeb a třetí Solberg, jehož pódium tentokrát bylo zasloužené. V polovině roku tak byl ve vedení Gronholm díky dvěma nulám na kontě Loeba.
Ilustrační foto
Ilustrační foto

Ve Finsku dokázal létající Fin své vedení ještě navýšit, mezi něj a Loeba se tentokrát vtlačil i Mikko Hirvonen. V Německu si jel pro vítězství Loeb, ale po celou soutěž mu dokázal Gronholm sekundovat a před poslední testem byl stále druhý. Na poslední RZ ale chyboval v retardéru, Focus otloukl a klesl na čtvrté místo za Duvala a Hirvonena. Belgického pilota Citroen nasadil s Xsarou, aby bral Fordu body. Na Novém Zélandu Gronholm opět ukázal, že rychlé šotoliny jsou jeho doménou a vyhrál před Loebem.
Ilustrační foto
Ilustrační foto

Přelom třetí a čtvrté čtvrtiny roku obstaraly asfalty v Katalánsku a na Korsice, v obou případech zvítězil Loeb, Gronholm ale dokázal vytěžit body za druhé a třetí místo. Na Korsice debutovala po dlouhé době nová značka ve WRC. Suzuki SX4 s Nicolasem Bernadim za volantem dokončilo soutěž jen v rámci SuperRally. V Japonsku chtěl Gronholm vyhrát, ale havaroval a nahrál na smeč Loebovi. Ten ale nabídnutou šanci nevyužil a také havaroval, druhé prvenství roku si tak připsal Mikko Hirvonen. Na předposlední soutěži sezóny v Irsku chytil Gronholm aguaplaning, narazil bokem Focusu do zdi a byl nucen odstoupit. Vítězný Loeb se tak dostal do čela a finále čekalo oba soky ve Walesu. Loeb jistil situaci na třetím místě, Gronholm věděl, že bez chyby soupeře nemá šanci a tak výsledkem bylo jakési status quo, kdy na prvním místě byl Hirvonen, na druhém Gronholm, kterému by ani vítězství titul nezaručilo a třetí Loeb, který jel na titul. První šotolinový start SX4 WRC skončil stejně jako asfaltový v SuperRally. Za volantem tentokrát seděl Sebastian Lindholm.
Ilustrační foto
Ilustrační foto

Šestnáct prvních míst si opět značky rozdělily rovnoměrně 8:8 - 8x Loeb, 5x Gronholm a 3x Hirvonen. Značkový titul podruhé a naposledy získal Ford. V hodnocení jezdců si deset bodů a dvanácté místo připsal Jan Kopecký, o zastarávání Fabie svědčilo ale i to, že na rozdíl od minulého roku nezaznamenal ani jeden nejrychlejší čas na RZ.
Ilustrační foto
Ilustrační foto

Ilustrační foto
Ilustrační foto

Ilustrační foto
Ilustrační foto

/ Zpět na přehled článků

/Související články

Racing-Mania.cz

World Rally Car - díl první: zrození [+FOTO]

20.11.2010 16:52

Článek Radek Vojtěchovský, WRC

Rychlé hledání
ČSOB Pojišťovna
Nejvýhodnější povinné ručení online. s 10% slevou
Srovnejto.cz - výhodné pojištění vozidel s možností porovnání
Nejlevnější povinné ručení online od největšího poskytovatele online pojištění v ČR - ePojisteni.cz.
Najděte si nejlevnější operativní leasing pro soukromé osoby snadno a rychle.
Kalkulačka povinného ručení - ušetřilo s námi 91 % řidičů, buďte mezi nimi i Vy.

/Top moment 6.etapy

/ Další video...