Větší auto jsme v redakci zatím neměli. S obřím vozem Renault Grand Espace jsme vyrazili na Francouzskou rally a polovina posádky včetně řidiče zažila i loňskou Škodu Superb kombi, takže bylo s čím srovnávat. Předfaceliftovaná verze Grand Espace si nakonec nevedla špatně.

Současná generace Renaultu Espace se vyrábí již od roku 2002, tedy neskutečných 10 let. Na designu vozu je stáří vidět a za tu dobu působí okoukaným dojmem. Rozhodně to není auto, za kterým by se lidé na ulici otáčeli. Na Pařížském autosalonu těsně před Francouzskou rally byl představen již třetí facelift, nám se do rukou dostala verze ještě před touto změnou. Srovnávat Espace se Superbem je jako srovnávat jablka s hruškami, ale z poloviny stejná posádka jako loni k tomu vybízí.

Design jsem již výše naťukl a asi nemá cenu se více rozepisovat. Za ta léta zná podobu Espace snad každý. Pravého rallymana nenadchne. Neatraktivní obal ale skrývá obrovský interiér. Verze Grand, která se nám dostala do rukou, poskytuje ještě 90 mm navíc a délka vozu je 4861 mm. Není pak divu, že za pátými dveřmi se schovává zavazadelník o objemu 780 litrů. K tomu královský prostor pro pět pasažérů, kteří si na palubě auta připadají jako v business třídě. Superb v porovnání působí jako nízko nákladový dopravce. S každým sedadlem je možno hýbat a vytvořit tak prostor k libosti všech členů posádky. Zadní sedáky se dají vyndat úplně. Prostorností na palubě dokáže Grand Espace konkurovat i autům velikosti VW Transporter. Interiér je doslova napěchovaný odkládacími schránkami, které najdete všude. To potěší zejména fanoušky rally, kteří vozí po kapsách spousty zbytečností.

Za volantem není problém najít ideální polohu. Počítejte ale, že se sedí vysoko, žádný závodnický posez. Za rozměrnou přístrojovou deskou, která obsahuje více plastu, než je zdrávo, čeká řidič alespoň dvoumetrovou příď, ale opak je pravdou. Digitální přístroje jsou sdružené uprostřed. Nejsem fanoušek ani jednoho, zlatý Superb. Rozměrná plastová „střecha“ přístrojovky se na neutrál nepříjemně klepala. Vedle jízdních informací se nachází displej navigace, kterou dodala firma Tomtom. Ta funguje bez výtek, i ovládání joystickem mezi sedačkami není špatnou alternativou dotykové obrazovky. Ta by šla u Grand Espace použít jen velmi těžko. Francouzi by s vozem museli dodávat i Saxánu a její natahovací ruku.

Důmyslně je v přístrojovce schované rádio, které jsem hledal celý jeden den, než jsem přišel na to, že celá přístrojovka je vlastně jedna velká odkládací schránka. Před spolujezdcem se nacházel DVD přehrávač, dálkové ovládání a dvojice bezdrátových sluchátek. Vše pro zabudované LCD displeje v opěrkách předních sedadel. Posádka vzadu celou cestu do Štrasburku pouštěla rally videa. Přední cestující jsou o video ochuzeni. K přehrávači je možno připojit i kameru, takže hned cestou z rychlostních testů může zadní část vozu prohlížet zachycené úlovky. Ovládání čtyřzónové klimatizace je netradičně umístěno v madlech dveří. Výhřev předních sedadel buď nefungoval, nebo byl tak malý, že jsme jej ani nepostřehli.

Pod kapotou vozu se nacházel dvoulitrový čtyřválcový diesel s výkonem 170 koní. Ten měl s dvoutunovým vozem spoustu práce hlavně v pohoří Vosges. Stejně tak loni v kopcích působil i Superb. Na dálnici se ale dokázal pěkně rozhýbat. Spotřeba se držela v rozumné úrovni osmi litrů i při sprinterském tempu na německých dálnicích. S nádrží na 86 litrů nafty dojezd atakoval hranici 1000 km. Utlumení v kabině nebylo zcela příkladné, zde jsme vzpomínali na Superb. A ještě více jsme vzpomínali na automat DSG. Renaultí automat totiž nefungoval ani z poloviny tak dobře. Řazení bylo pomalé a ne vždy reflektovalo potřeby řidiče. Chyběla nám i informace o zařazeném rychlostním stupni. Podvozek je tradičně měkčí a pěkně filtruje české silnice. V zatáčkách se auto hodně naklání.

Renault Grand Espace nás příjemně překvapil. Když pominete okoukaný „obal“, čeká na vás cestování na palubě první třídy. Auto rozhodně není žádným kočkolapem nebo sporťákem na řezání zatáček. 170 koní dokáže i naložený vůz pěkně rozhýbat, ale více mu svědčí spíše klidná jízda. Měkký podvozek žehlí nerovnosti a k charakteru vozu se hodí i nepříliš povedená automatická převodovka. Rodinný autobus se nezalekne ani horší cesty a stejně jako loni se Superbem, se nám i letos podařilo bez problému vystoupat na Petit Balon, kam většina fanoušků vyrazí raději po svých. Pro „vyblbnutého“ rallymana, kterému se už lépe nastupuje do vyššího vozu než do nízkého sporťáku a doma ho navíc čeká početná rodinka, může být Grand Espace volbou.