Alex Bold je hrdina nově připravovaného příběhu ze závodnického prostředí. Dan si v něm střihne hlavní roli a je nač se těšit. Rally je pro něj hlavně zábava. Všichni víme, že toho má za volantem jakéhokoliv speciálu opravdu mnoho. Jak na tuto dobu vzpomíná a mnoho dalšího se dočtete v následujícím rozhovoru s tímto populárním rockerem.

Dane jsi podruhé na Rallyshow v Hradci Králové, jak se ti líbí taková akce?
"Dobře, člověk si alespoň zablbne s autem a je to fajn."

Máš za sebou tři starty ve velkém mistráku, Krumlov a osné místo je skvělý výsledek...
"Osmé místo je krásný výsledek a třetí místo ve třídě ještě lepší. První závody se nám moc nepovedly. Na Valašské rally jsme to trochu vyslali mimo trať a poškodili podvozek. Na Šumavě velmi záhy odešel diferenciál a tak jsme se povozili v rámci superrally mimo výsledek."

V loňské sezoně jsi závodil na Slovensku, v Maďarsku, Polsku, kde se ti nejvíc líbilo a porovnej to s tratěmi u nás.
"Osobně myslím, že tratě u nás ale i organizace závodů je na vyšší úrovni. Zvlášť na Slovensku se v loňském roce potýkali s odchodem generálního sponzora těsně před prvním závodem šampionátu, takže to měli hodně těžké a na to jaké měli stresy to vše zvládli ještě dobře."

Z onboardů je vidět, že si rally užíváš, co pro tebe rally znamená?
"Jednak je to zábava a sahání si do určitýho koncentračního stavu, který člověk jen tak nezažije."

Prošel jsi řadou motoristických disciplín, pár let jsi strávil v autocrossovém speciálu, jak na ty léta vzpomínáš a sleduješ autocross nadále?
"Nesleduji, ale byla to krásná doba. Ať už autocross nebo tahače, prostě vyústili logicky v rally a osobně vzpomínám na tyto disciplíny s velkou láskou."

Tyto disciplíny se srovnat nedají to je jasné, ale řekni mi, jaké mají kouzlo? Každá v tobě musela něco zanechat?
"Tak v autocrossu je to síla stroje, bahno, prach, klouzání a smyky, to je krása. V tahačích je to přesnost, čistá stopa, síla auta a v rally je to všechno dohromady (smích)."

Co říkáš na vozy S2000, vůz WRC jsi už řídil na Pražském rallysprintu, kde jsi vozil svého otce, neláká Tě tento speciál?
"Určitě, ale myslím si, že první závod by byl spíše velká sranda, protože to auto řadí v jiných otáčkách a měl bych s tím asi problémy. Určitě by mě to ale bavilo řídit, podvozkově je to oproti těm našim autům úplně jinde. Je to áčko, je to speciál i když naše auta jsou taky zábavná, jak nezatáčí (smích)."

Dost bylo aut. Tvé poslední album Nigredo je hodně úspěšné, jaké to bylo psát tuto desku zvlášť po ráně na Šumavě?
"Já jsem neměl vůbec tu ránu před očima, protože si ji vůbec nepamatuji. Pamatuji si jen půl hodiny před nehodou a potom až odpoledne v nemocnici, takže mi tam pár hodin chybí (smích)."

Jen ať to sype! Píseň jako stvořená pro každého fanouška rally. Když nasazuješ helmu máš strach, že bude chvíle, kdy už to neřídíš a růžově to nevidíš?
"Ne, takhle to člověk nesmí brát. Ta chvíle přijde „z nenadání“ vždycky (smích). Takže kdybych se měl v autě bát, tak bych do toho nelezl."

„Touha je zázrak, kámo zázrak.“ Dane, jaké ty máš touhy?
"Zazávodit si, co nejdéle sportovat, ještě udělat nějaké hudební představení. Tak to."

S manželkou připravuješ doslova žně pro fanoušky, film Dotkni se duhy. Jak je to dlouho, co se ti zrodil nápad udělat takový film a řekneš nám něco málo o něm?
"Je to tři roky a jedná se o černou komedii ze závodnického prostředí, já nechci moc prozrazovat děj, ale závodník, který má vážné zdravotní potíže a neměl by již závodit se rozhodne porazit svého největšího soupeře němce Webera, velmi nesympatického závodníka. Ten film je spíš sranda, ale v rámci silného příběhu."

Co by jsi nakonec vzkázal divákům?
"Ať se chodí dívat. Hlavně ať stojí na bezpečných místech a snižují tak riziko zranění. Protože my jezdíme opravdu na hraně a auto se může kdykoli vymknout kontrole jezdce a musí tak počítat, že i na tom nejméně pravděpodobném místě, se může něco stát."

Dane, děkuji za rozhovor!