Honza Skála byl v minulé sezóně k neporažení. Mohl se radovat z vítězství v divizi 4, divizi 6, v zóně střední Evropy v divizi 4 obsadil třetí příčku a vyhrál i rakouské mistrovství.

Svůj Peugeot 205 vedl na hranici fyzikálních zákonů a nejedno rallyrossové srdce zaplesalo. Po letech strávených za volantem Peugeotu 205 S1600, přijde letos veliká změna. Honza se rozhodl závodit na dvou kolbištích. To první bude národní formule a to druhé bude samozřejmě rallycross. Ale pozor. Honzovi se v garáži rodí nový vůz, se kterým chce změnit divizi a vyrazit i na nějakou tu Evropu. Máme se nač těšit, protože tento talent toho má ještě rozhodně co nabídnout, tak o zajimavé souboje nebude nouze.

Honzo jak jsi se vůbec dostal k závodění a ve kterém roce to bylo? Jaké byly tvoje začátky?
"Úplné začátky byly u Need For Speed 1 na počítači. Samozřejmě mě poté neminula éra Colinů a Rally Championship. V reálném světě to byly nejdříve půjčovny motokár někdy kolem sedmi let. Vždy na dovolené jsem nejdříve hledal motokáry a pak teprve pláž :-) Někdy kolem jedenáctého roku jsem se díky Michalovi naučil rozjíždět se s autem, řadit, brzdit a podobné základy. Pak už bylo mamce s Michalem líto rodinných vozů a tak jsme v mých čtrnácti pořídili první závoďák. Byl to Peugeot 205 GTi do hobbycrossu a mnoho jsem se s ním naučil. Od té doby už se naše závodění zvrtlo do větších rozměrů, ale vždy od samých začátků při mě stála mamka s Michalem, kterým za to patří velké poděkování."

Loňská sezóna byla pro tebe hodně úspěšná? Jak ji zpětně vidíš svým pohledem?
"Vidím ji tak, že se nám povedlo nejen to, co jsme chtěli, ale i mnohem více. Před sezónou jsme si kladli za cíl obhájit titul v šestnáctkách a mým přáním bylo vyhrát nějaký závod i celkově bez rozdílu objemu. Že se nám to nakonec povede i v celkovém hodnocení, nikoho ani nenapadlo. Natož, že stejný výsledek zopakujeme i v rakouském mistrovství. Samozřejmě na tom má velký podíl skvěle připravené auto od našich mechaniků, díky kterým nás minuly výpadky techniky."

Už závodíš poměrně dlouho. Rallycross, kontaktní sport se neobejde bez krkolomných situací. Tobě se vyhýbaly až do loňských Sedlčan, kde jsi poprvé v životě předvedl dvě salta. Jaké to je poprvé a co se přihodilo?
"Máš pravdu, že tyto situace k rallyecrossu prostě patří. Když se jede blatník na blatník mezi svodidly, tak si jednou prostě někdo škrtnout musí. V Sedlčanech jsem jel z poleposition do první zatáčky. Zleva Klaus Freudenthaler měl lepší start a já doufal, že pozdním bržděním se vejdu na vnitřek. Když už jsem stál na brzdách, tak mě Klaus zavřel. Nešlo už brzdit více a srážce nějak zabránit. Stal jsem se tedy pouhým pasažérem a svodidla mě odrazila do kotrmelců. Nemám to Klausovi za zlé, jel první a měl právo volit stopu. Asi bych to udělal také, a proto se k tomu stavím sportovně. K rallyecrossu to prostě patří."





Pilotuješ Peugeot 205 S1600 a s tímto vozem jedeš troufám si tvrdit na hranici fyzikálních zákonů. Jak je složité vypiplat poměrně starý vůz na takovou špičku? Jakým výkonem vůz disponuje?
"Musím přiznat, že tento vůz je na ovládání opravdu skvělý. Je vidět, že mechanici do něj opravdu vložili to nejlepší, co umí, a podle toho se s ním dá i jezdit. Díky nízké váze je dobře ovladatelný. Díky motoru z novějšího Peugeotu je svižný. Díky velkým brzdám se dá pozdě brzdit. Bylo to opravdu skvělé auto, které klamalo vzhledem, a myslím, že ho mnoho soupeřů nemělo rádo :-). Určitě na něj budu ještě dlouho vzpomínat."

Přihlásil jsi se do soutěže FormulaSTAR ze které jsi vyšel vítězně. Přibliž nám plány v národní formuli?
"První cena v této soutěži bylo angažmá u Křenek motosport v Národní Formuli na jeden rok. Je skvělé, že něco podobného vzniklo i v českých podmínkách a panu Křenkovi za to patří obrovský dík a obdiv. Letos kalendář čítá pět závodních víkendů, tj. deset závodů celkem. My se tohoto šampionátu zúčastníme s formulemi od italského výrobce Gloria Cars. V nejbližších týdnech nás čeká testování, kde bych si měl již více zvyknout na formulový monopost. Pojedeme s motorem o objemu jeden litr v divizi do 1400. Paradoxně bych už měl být na tuto situaci zvyklý, nicméně jak to celé dopadne na okruzích, to si netroufám odhadnout. Uvidíme po prvních závodech."

Jaké to bylo pilotovat úplně něco jiného, než je rallycrossový vůz?
"Připadal jsem si jako ve stíhačce, která akorát neumí lítat. Veškeré síly jsou mnohem intenzivnější, reakce rychlejší a k tomu cítíte každou nerovnost na silnici. Formule vás poslouchá na každé cuknutí volantem a je jedno jakou jedete rychlostí. Od rallycrossového speciálu je to naprosto odlišné a žádá si to spíše klidnou jízdu a precizní stopu. V rallyecrossu je potřeba čas od času prostě vypnout a jet naplno. Myslím, že ve formuli to chce naopak chladnou hlavu."

Co rallycross? Budeš pokračovat? Bude tvůj rallycrossový program díky FormulaSTAR nějak omezen?
"V rallyecrossu bychom chtěli pokračovat dále. Už máme oba dva kalendáře pohromadě a vypadá to, že budeme muset vynechat dva rallycrossové závody z českého mistráku. Naopak doufám, že se nám povede poprvé nahlédnout do evropského kolotoče. Zatím je vše otevřené, ale pracujeme na tom."

A co vůz? Chystáte se přezbrojit a vyměnit divizi?
"Vzhledem k tomu, že jsme s dvěstěpětkou dosáhli na samý vrchol rovnou ve třech divizích během jednoho roku, rozhodli jsme se na další rok zkusit štěstí v další skupině. Naši mechanici právě pracují na novém voze a musím přiznat, že se nám rodí opravdu hezké dítko. Myslím, že se máme na co těšit. Pokusíme se vše stihnout včas a postavit se tak na start prvního možného závodu."

Když nezávodíš jaké máš koníčky?
"Snažím se veškerý svůj volný čas věnovat závodění. Nemusí to přímo souviset s konkrétním závodem, ale může to být třeba příprava prezentačních materiálů, rozvoz dílů, studování onboardů, veškerá činnost v garáži. Jednoduše řečeno, kde je potřeba, tam se snažím být po ruce. Ale úplně mimo závodění se třeba rád přes zimu svezu na big-footech, nebo v létě zajdu na squash, … Je toho mnoho."

Na jaký okamžik si ze své kariéry nejraději vzpomeneš a který by jsi chtěl zapomenout?
"Nejraději bych určitě zapomněl na ránu v Sedlčanech 2006. Tenkrát jsem měl za úkol auto nijak nepoškodit a já zvládnul rovnou poruchu poloviny karoserie. Jsem rád, že mě tenkrát Michal s mamkou podrželi a mohli jsme pokračovat dál. Nejhezčí okamžik přišel hned další rok, kdy se na posledním závodě v poslední rozjížďce rozhodovalo mezi mnou a Davidem Štefanem o zisku titulu. Vyhrál jsem o 0,7 vteřiny a byl to náš první titul."

Děkuji za rozhovor a přeji hodně štěstí